Pořádně našlapaný koncert
[Jan Mikuláš – MusicPage]
6.listopad 2001, Futurum Music Bar, Praha
Vypadá to, že Prahu chytla Billománie. Alespoň to mě napadlo, když jsem chvíli po deváté přišel ke smíchovskému klubu Futurum a narazil na skoro až rozezlený dav fanoušků dožadující se vstupenek. Bylo absolutně vyprodáno a tak se spousta příznivců Divokýho Billa musela bohužel otočit a jít domů.
Po asi půlhodině handrkování se s vyhazovači u vchodu (pánové neuměli číst v guestlistu a i poté, co jim přišel domluvit manager kapely, dělali neskutečné okolky) jsem konečně dorazil do slušně zaplněného sálu. Billové v tuto chvíli již byli se svým vystoupením v plném proudu a Futurum doslova vřelo. Titulní věc nového alba Svatá pravda byla pořádně nadupaná. Asi tak, jak bych si představoval Billův styl v roce 2001. Kapela zněla rozhodně ostřeji a rázněji, i když irské a keltské motivy stále neutuchají, je vidět, že rocková sekce Billa dostává stále větší prostor. Vynikající zážitek byla skladba Bill, kterou já osobně čekal již na tolika koncertech a prozatím jsem se nedočkal. První skladba, kterou jsem od Billa kdy slyšel, mě pořádně dostala. Rozhodně na onom prvním demo albu zní dobře, ale live verze byla jako neskutečná rána ze zásuvky.
Když se člověk rozhlídl po všech těch lidech, bylo jasné, že Divokej Bill má pořádně věrné fanoušky. Dnes se jich ve Futuru sešlo tak na 500 (nepočítaje ty, kteří se do klubu vůbec nedostali) a všichni až do toho posledního pařili, jak to jen šlo. Ještě, že v repertoáru byly i nějaké pomalejší kousky, jinak by asi všichni vypotili i kosti. Samotný akt křtu proběhl pro klubovou kapelu naprosto důstojně: album bylo vykoupáno v pivu a kapela to všechno zajedla pohoštěním z obloženého stolku, který nachystali „mafiáni“ z Wohnoutu.
Kromě Billa se na pódiu objevila i další spřízněná kapela Krucipüsk, se kterou Divokej Bill před nedávnem odehrál koncertní šňůru. Spolu s Krucipüskem odehráli jednu skladbu a bylo vidět, že se obě party výborně baví. Dalším hostem, který se během večera na pódiu objevil, byl zvukař Šmity, který vystřídal Jurdu na postu baskytaristy a na klasickou basu (!) odehrál s kapelou další pecku z novinkového alba.
Při poslední skladbě základního setu skoro nikdo nemohl uvěřit, že by ten křest tak rychle utekl. Asi ani samotná kapela ne, takže se na pódiu objevila ještě několikrát, přičemž na úplný závěr zazněla skladba “na úplnou rozloučenou”, kterou kapela složila několik dní před křtem desky.
I přes protesty fandů se sálem rozezněla z playbacku sestrovská Život je takovej, čímž byl dán povel buďto k nezřízené oslavě na počest nové desky, či k odchodu. Druhou variantu volili především ti školou povinní a ti více unavení, kterých bylo asi víc než dost, protože během pár minut bylo Futurum poloprázdné. Prostě je vidět, že tady opravdu skoro všechny zajímal pouze a jen Divokej Bill.
Po jednom koncertě se nedají příliš hodnotit kvality a slabiny skladeb nového alba skupiny. Co je však jasné, je to, že Divokej Bill i přes svou relativní hudební strukturovou strnulost dokáže udělat dobrou klubovou atmosféru nadupanou spoustou jasných a nenudících pasáží. K tomu všemu ještě dokonalá image všech členů kapely, která v našich krajích nemá naprosto konkurenci. Jedno je však jasné: na Billa pouze po dobře naposlouchaných albech, jinak se po pár skladbách budete nudit.
