Zpomalená energie
[SPARK]
Ať si kdo chce co chce říká, DIVOKEJ BILL patří mezi několik málo českých kapel, kterým se během druhé půle 90. let minulého století podařilo prorazit do širšího povědomí. Ať již ot bylo neúnavným koncertováním, šikovně namíchaným a dostatečně chytlavým hudebním lektvarem, či prostě šťastnou přítomností ve správný čas na správném místě, faktem je, že v podstatě po uplynutí jednoho roku od vydání debutu „Propustka do pekel“ jim u MONITORU vychází druhá deska, která dostala název „Svatá pravda“. Bližší okolnosti vzniku desky, ale také momentální náladu v kapele mi den po křtu přiblížil textař, skladatel, zpěvák, kytarista a frontman DIVOKÉHO BILLA v jedné osobnosti, Vašek Bláha.
Vydáváte u MONITORU už druhou desku. Znamená to, že vás firma definitivně uznala za výnosnou kapelu?
Ještě to nevzdali. Vzhledem k tomu, že se první desky prodalo asi 5000 kusů, dostali jsme se za onu magickou hranici výnosnosti. kdy se firmě vracejí peníze.
Natáčení první desky jste si platili z vlastní kapsy, jak to bylo se „Svatou pravdou"?
Tady už to zatáhnul MONITOR.
Znamená to, že se vám MONITOR díval víc pod prsty?
Ne. Vůbec se o to nikdo nestaral. Oni to zaplatili a my jsme nahráli desku. Nakonce jsme se shodli, že na „Svaté pravdě“ není žádný rádiohit.(smích) Fakt jsme se pokoušeli, ale zase se to nepovedlo. První klip chystáme k písničce „Šibenice“. Měli by ho dělat lidi kolem pořadu Noc s Andělem a možná se tam objeví i nějaká animace Marka Brodského.
Jak vznikal materiál na desku?
Z třetiny to jsou starý pecky, které byly složené už v době vzniku první desky, dvě věci byly nahrubo připravený a dodělali jsme je za pomoci studiový techniky. Zbylou jednu třetinu jsme měli nacvičenou, ale na koncertech jsme je ještě nehráli. Ve studiu nevznikla žádná písnička. Součástí desky jsou taky čtyři písničky naší sesterský kapely Medvěd009.
Předělávali jste nějakým způsobem starší skladby?
Většinou zůstaly v původní podobě. Jenom tu a tam jsme pozměnili drobnosti.
Znamená to, že nová deska zachycuje podobu Billa před dvěma roky?
Z třetinový části.
Rozpozná posluchač rozdíl mezi starými a novými skladbami?
Vzhledem k tomu, že jsme desku nahrávali najednou, jsou písničky srovnaný tak, aby dávaly dohromady jeden celek. Neřekl bych, že to lidi poznaj. Spíš si myslím, že nový věci jsou pomalejší. Sice ne zrovna zásadní, ale změna to je.
Čím to je, že skládáš pomalejší věci, už to nestíháte zahrát na koncertech?
Dřív písničky vznikaly tak, že jsem je složil na kytaru, a pak mě k nim napadaly texty. A teďka prostě najednou všichni ve zkušebně začali hrát pomaleji. Nevím, jak je to možný, asi jsou prostě v takový náladě. V těch pomalejších věcech si líp zahraješ.
Nebude tam zase na druhou stranu chybět energie, která je vaším poznávacím znamením?
V těch nových skladbách určitě energie je, ale jiná. Jinej typ energie.
Co bylo příčinou té hudební změny?
Základní vliv na to, jak teďka hrajem, má kapela Krucipüsk. Dřív jsme hráli spíš s punkovýma skupinama. Krucipüsk nás vzal mezi ortodoxní motorkáře, který nás obohatili trošku jiným pohledem na svět a hraní. Hodně jsme si s Krucipüskem padli do noty a něco jsme se od nich i naučili. Jinak se snažíme bejt otevřený a necháme se ovlivňovat nejrůznějšíma věcma. Třeba něco jsem si odnesl z Mobyho.
Jsi pořád výhradním autorem textů a muziky Billa?
Texty dělám pořád všechny já. Co se týče muziky, vymyslím na kytaru základní riff, kterej pak kluci ve zkušebně doplněj vlastníma nápadama. Přijdu s beglajtem na kytaru, nějakou základní melodickou linkou a kluci to pak zhruba zahrajou a vymejšlej party pro svoje nástroje.
Co jsem mohl slyšet ukázky ze „Svaté pravdy“, nové skladby mi připadají o něco smutnější a pochmurnější vzhledem k vaší dřívější tvorbě. Je to správný dojem?
Je to tak. Tenhle rok byl pro nás dost těžkej, každej jsme si prožili nějakej průser. Takže se to tam trochu projevilo. Těch pomalejších věcí jsme moc neměli, moc jsme to neuměli hrát. Takže jsme teď objevovali zase nějaký nový věci. Jediný, co necháme punkový, jsou zpěvy. Jinak to neumíme.
Řekl bych, že někde používáš až metalové riffy, přitom skladby vyznívají celkem jemně. Vyvažujete takhle skladby schválně?
Ber to tak, že já tam hraju jako na buben. Ale protože na buben neumím, tak to hraju na kytaru.
Kdo vám desku produkoval? Opět padla volba na Magora ze Tří sester?
Ne, produkovali jsme si to sami. Měl to být do poslední chvíle on, ale pak z toho vycouval, protože měl moc práce. Je to na desce znát, řekl bych, že „Svatá pravda“ je mnohem míň moje, než první deska. Dřív jsem byl diktátor, ale teď jsme víc pracovali v týmu. Sice mě některý věci serou, jak se nahrály, ale prostě jsem to respektoval.
Objevují se na desce nějací hosté?
V písničce „Svatá pravda“ hraje Milan Cimfe na basu, v „Obejmi stromy“ zase náš zvukař Šmity na kontrabas.
V uplynulém roce jste také několikrát vyrazili za hranice. Jaké byly zážitky?
Zvlášť velkej dopad to nemělo, protože jsme hráli s nějakou německou kapelou, která nás vzala na dvě místa, kde ovšem byli poprvé. Takže dorazilo asi padesát Němců, který se tam přišli opít. Výborný bylo hraní v Chorvatsku, protože to bylo úplně jako u nás. Na koncert přišlo padesát Čechů z blízkýho tábora, takže se tam rozjela dobrá pařba. Končilo se sborovým zpěvem písničky „Není nutno, aby bylo přímoveselo“.
Po vydání první desky vám začaly v televizi běžet klipy, stali jste se známějšími. Jak se to promítlo ve vašich životech?
Ne, je to v pohodě. Akorát v Praze mi přijde, že ty holky to berou moc vážně a hvězdovitě. Jinak mám pocit, že spousta lidí kolem kapely nějak zfalešnělo... Chce to čas, aby se to usadilo.
Prý jste se také rozhodli nejezdit do menších klubů...
Jenom do těch mrňavejch. Například v Plzni jsme hráli U Černýho racka a tam je pódium tři krát tři metry. To je hroznej vopruz, když nemůžeš hrát na plný pecky, pořád se o něco mlátíš. Když je kapela relativně v kurzu a ty si můžeš vybrat, je logický, že si zvolíš něco většího.
Obligátně na závěr, vaše nejbližší plány?
Chtěli bychom udělat videokazetu. Při příští šňůře s sebou chceme vzít kameramana, kterej by udělal nějaký záběry ze šatny, z koncertů a všeho, co se kolem kapely děje. V nejbližší době pojedeme 25 koncertů a někdy na začátku příštího roku bychom chtěli udělat akustickou šňůru.
