Pecan z akustického turné 2009
19.12. KOLÍN, koncert osmnáctý
Do Kolína jsme přijeli za mírného sněžení a vánoční atmosféru bylo možný už takřka krájet. Kolín máme co by kamenem dohodil a pivem dochrst, takže obecenstvo tvořila spousta kamarádů, přátel a příbuzných.
Za zvukařský pult se vrátil Milan Cimfe. Poslední koncert akustického turné byl fajn. Štěpán předcvičoval a publikum důlsledně jeho kejkle dodržovalo.
Čas před vystoupením jsme využili vzájemným podepisováním si plakátů a cédéček, protože povětšinou budou vánočními dárky. Domácí publikum nezklamalo a svou živelností hnalo koncert kupředu. Po písničce Batalion jsme poosmnácté pokřtili cédéčko, tentokrát se tohoto aktu ujal Aleš Bureš, kterého známe už dlouhá léta,měl krásnou a vřelou řeč a fakt nás asi zbožňuje! Bouchnul šáňo a jelo se dál. Celé vystoupení zakončil exhibičním bubenickým závěrem Mára. Poslední letošní rána do bubnu, poslední akord na kytaru, poslední tón na housličky a harmoničku, poslední brknutí banja a dumdum na basičku, poslední zlato z hrdel zpěváků. Pravda, ještě vystoupíme u Pavla Anděla na Silvestra, ale regulérní koncertování je minulostí.
Děkujeme fanouškům za neutuchající podporu, pořadatelům za možnost zahrát si po celé republice, děkujeme svým silám, které nás po celý rok neopouštěly, děkujeme kamarádům, rodinám, přítelkyním, děkujeme Milanovi Cimfe a Lojzovi za zvučení, Fandovi Musilovi a jeho partě za servis na pódiích, Bambixovi velký dík, je to neúnavný technik a velký pohodář, díky Fořťákovi a celé Amébě za koncerty. AŤ ŽIJE DIVOKEJ BILL!!! :-)
18.12. LITOMYŠL, koncert sedmnáctý
Pokaždé (téměř), když jedeme hrát do Kotelny v Litomyšli, je zima jak v ruským filmu. Samec byl teda pěknej i tentokrát a tak jsme se těšili do tepla klubu. Jo, na sále to bylo dobrý, ale dřepět tři hodiny před koncertem na šatně v bundě-nic moc.
Letos poslední akce pro zvukaře Lojzu. Jako host už tradične Vašek Matas na dobro.
Náš merchandiser Káďa se odebral se svým stánkem cédéček a triček do předsálí a ještě než jsme šli hrát, poslal mi esemesku, že tam v tý kose chcípne, nohy si omotal šálou a to bylo jediný jak se mohl trošku zahřát. Ale přežil!
Hráli jsme před nadupaným sálem, bylo vyprodáno a kontakt s obecenstvem opět velmi těsný. Popíjet pivo před koncertem nám moc nešlo, protože na to bylo zima, pokus o zahřátí se Jimem Beamem také ne a ne vyjít. O to příjemnější to bylo na pódiu. Z lidí sálalo nadšení. Během akustického turné jsem si všiml, že s blížícími se Vánoci lidi tak nějak víc a víc pařej a nálada se z obyčejné koncertní mění na tu vánoční. Příjemné!
Pořadatel koncertu nám pěkně pokřtil Mlsnou. Poslední přídavek Alkohol už dav vyloženě řval a tím jsme se rozloučili. Na koncert dorazila i kapela Mothers Angels, kterou budete mít možnost vídat spolu s Billem v roce 2010, kdy s námi část turné pojede jako předkapela. Rovněž se objevil Pavel Bohatý, který s námi natáčel desku a jinak je členem party, která doprovází na koncertech Annu K.
Na odjezdu nám nechtěla nastartovat dodávka, byla ji taky pěkná kláda. Nakonec ji Adam domluvil a byla hodná, škyt a motor zavrčel.
16.12. PRAHA, koncert šestnáctý
Tentokrát již v plné sestavě s vyléčeným Fořťákem jsme se ocitli na stejném místě o čtyřiadvacet hodin později, trochu déja vu, až na to, že nám někdo vychlastal plzničky a nové nebyly, jen je v lednici vystřídala Matonniho voda živá. Ta píše!!!
Venda Šebek, zvaný Šebánek, náš fotograf, pilně střádal další a další megabajty informací do svého superprofi kanónu a kropil a kropil. My jsme taky chtěli kropit, naštěstí coolkeg od Staropramenu se nachladil včas a matonka zůstávala nepovšimnuta dál nastydat v ledničce.
Specialitou večera byla veřejná premiéra nového klipu Batalion. Logicky se proto křtu ujal autor, režisér, pan Honza Bártek a Pavel Berčík. Hodně úsměvné bylo, že jim šampus explodoval ještě před proslovem, prostě si tak ubziknul, ale v dané situaci to byl malý komický výstup.
V první řadě jsem si všimnul postaršího pána, který celý koncert nadšeně upíjel lahváč za lahváčem a možná jich bylo jako písniček, takže zřejmě slušnej oddíl!
Oba pražské koncerty byly vyprodané a narozdíl od jedné recenze, která má odkaz v návštěvní knize, si myslíme, že to byla pěkná vánoční vystoupení, která měla perfektní atmosféru a nějak mladej zamindrákovanej škrabálek nám může tak maximálně skočit na cara.
15.12. PRAHA, koncert patnáctý
Závěrečný týden akustického vystupování. Hned v pondělí se o našeho managera Fořťáka pokoušel nějakej bacílek, možná i nějakej ten chrochtací a v úterý už ho dostal, takže do Akropole jsem přijeli bez něho. Praha navečer krásně zavalená auty, všichni shánějí dárky, nebo po jednom v autě odjíždějí z práce domů.
Výborné zázemí paláce Akropolis nás uvítalo lednicí malých třetinkových plzniček a koncertní sál chladem.
Rád vzpomínám na Vánoční koncerty s Třema sestrama a jejich Vánoce v Akropoli a kdysi v dávných dobách jsem tady byl i na Čechomoru. Také jsme tady křtili naše vůbec první cédéčko, tehdy ještě jako nezkušení zobáci a burani. Burani nám zůstali.
Úderem osmé večrní jsme se tak nějak sešli na pódiu a vstoupili do koncertu rovnýma nohama. No, rovnýma... Nohama.
Protože nad sálem jsou byty, musí se hudební produkce končit v deset večer, kdy mají obyvatelé těchto bytů od doktora nařízenou večerku, takže se náš set krásně včetně přídavků do oněch dvou hodin vešel.
Křtu se tentokrát chopili zvukaři studia Sono, pánové Milan Cimfe a Pavel Karlík. Obecenstvo bylo slušně našlápnutý a dokonce i jindy sterilnější balkon pařil, mával a zpíval. Jako host s námi opět vystupoval excelentní hráč Vašek na dobro a odehrál plnohodnotný set od začátku do konce. Přidávali jsme i Rozárku, ale pak už skutečně zakukala kukačka deset a koncert se stal minulostí.
12.12. DĚČÍN, koncert čtrnáctý
V restauraci hotelu, kde jsme nocovali jsme poobědvali a manažer Fořťák nám na notebooku pustil funglnágl novej videoklip k písni Batalion. Bomba. Všem se nám líbil a je skutečně profi, snad se bude líbit i divákům, zítra ho uvede Óčko.
Děčín je pro nás novinkou ve výčtu měst, kde jsme hráli. Bylo slunečno, když jsme vyjížděli z Kadaně, byl opravdu krásný pohled na čoudící komíny elektrárny Prunéřov, taková zmrzlá romantika se jen tak nevidí, škoda, že to nemáme tady za barákem...
Protože jsme do „S centra“ přijeli brzy, nabídl nám majitel a pořadatel koncertu pěkně povlečené postýlky v areálu, takže jsme toho využili a těch několik hodin do show si pohověli ve vodorovné poloze. Třeba se to nezdá, ale to trmácení člověka někdy dost vyždímá.
Šatna byla tentokrát luxusní, vlastně to byla část autosalonu Kia. Klub moderní, snad jen ten metr široký sloup vprostřed pódia působí malinko rušivě. Svou pouť zde završil básník Hasan, když na křtu desky odrecitoval své „Dítě s morem“, působivou říkánku s vánoční tématikou :-)
Konečně jsme si troufli zahrát i Středověk a byla to troufalost, no, není každý den svátek.
V klubu kdesi poblíž toho, kde jsme vystupovali my, hráli Support Lesbians, ale na návštěvu našeho koncertu to nemělo vliv. Do pomyslné mapy koncertních míst si tedy zapisujeme Děčín jako pěkný místo, kde si v budoucnu snad ještě zahrajeme. Severočeská mise zakončena, čekání na sníh a Ježíška.
11.12. KADAŇ, koncert třináctý
Než se budu věnovat komentáři z kadaňského koncertu, napíšu o jedné smutné události, která mně zasáhla.
V neděli 6.12.zemřel pan Josef Procházka, muzikant, kapelník a skvělý člověk. Působil v Kostelci nad Černými lesy a Českém Brodě. Jako kluka mně učil na harmoniku a byl jsem členem jeho dětského orchestru. Vašek k němu asi půlrok docházel na kytaru. Vzpomínám ho tady proto, že odešel perfektní muzikant a dobrý člověk, čest jeho světlé památce!
Po posledním rozloučení s panem Procházkou jsme s Adamem nasměrovali auto směr Kadaň.
Místní klub Orfeum také dobře známe, je zvukově moc pěkný a akusticky jsme tady již několikrát vystupovali. Já nevím, snad je to tím počasím, které konečně začíná být zimní a proto i kadaňské Orfeum bylo pěkně vymrzlé.
Hasan vzal jako příjemnou povinnost doprovodit nás i na tomto koncertu, Vašek s dobrem už zmáknul většinu našich písniček a zahrál si téměř celý koncert. Píseň „Námořnická“ začíná pískáním našeho bubeníka Máry Žežulky a ten svému jménu dělá opravdu čest, krásně se to neslo sálem. Možná by mohl napískat nějaký vánoční koledy, je v tom opravdu hodně dobrej!!!
Po poslední notě jsme ještě udělali rozhovůrek do místní TV a pak už se šlo bavit. Bavit="popíjet“. Moc si toho nepamatuju, ale třeba náš merchandiser Káďa byl na diskotéce, kde pogoval s lahváčem v ruce. Slušný výkon na jeho věk a tělesnou konstrukci! :-)
10.12. TEPLICE, koncert dvanáctý
Po necelé týdenní pauze jsme naši porepublikovou show nasměrovali do severních Čech, první zastávkou byly Teplice.
V klubu Raketa (bývalém Knaku) jsme účinkovali již v minulosti několikrát a vůbec poprvé jsme tady koncertovali, když klub ještě vypadal jako squat před demolicí. Klub je pěkně přebudován, má horní ochoz a pěknou akustiku. Na co ovšem projektant trochu „pozapomněl“ je šatna pro účinkující, ta nudlička na boku pódia a absence záchůdku je docela podstatná chyba.
Večer to byl v Teplicích zajímavý, naposledy jela parta z Domluvme se, dole v hospodě slavil Milan Špalek z Kabátů narozeniny a Tomáše Krulicha jsme viděli v klubu na baru. Také jsme měli autogramiádu v kavárně v centru, kde jsme rozdali snad sedmnáct podpisů a dobře pět, šest plakátů...
Koncert byl pěknej zvukově a posluchačů se sešlo dost. Jako host s námi vystoupil Venca, kterej hrál na dobro, a dobře na něj hrál! Nasadili jsme i novinku, kterou pro nás napsal Baba Waněk-Rosa na kolejích. S publlikem to houpalo jako na moři a tak jsme to uhasili celý Alkoholem.
Křtili jsme opět cd a krom pořadatele se o křest postaral i teplický zběsilý básník Radek „Hasan“ Hásek, pochopitelně, že recitoval jednu ze svých básní. Lidi na něj jen zírali. Kapela taktéž.
Asi by klubu Raketa slušelo, kdyby se tam trochu topilo,přeci jen, jsme v Teplicích, zvukovka probíhala s jinovatkou u huby, ale návštěvníci nakonec živočišným teplem dosáhli vcelku příjemné pokojové teploty.
4.12. FRÝDEK-MÍSTEK, koncert jedenáctý
Ráno jsme se z hotelu vrátili ke klubu Mír pro dodávku a naproti v restauraci poobědvali. Odtud jsme si všimli, že střechu klubu zdobí 2 hrdličky, takové ty z náhrobních kamenů, jak ta živá věrně sedí u druhé, jež už bohužel klopí hlavu... Pěkné!
První dodávka šoférovaná Michalem vyrazila směr Frýdek, protože jsme chtěli vidět úvodní tenisovou bitvu o Davis Cup!
Zdejší pořadatel Kamil Rudolf nás zavedl do pěkné hospody, kde byla telka, tak jsme si dali papu, pivo a koukali. Bohužel, Berdych dostával od Nadala nandáno, tak jsme odjeli na zvukovku do klubu Stoun, což je bývalý kryt v podzemí. Pódiíčko bylo malinké, tak jsme utvořili půlkruh a musím říct, že takto uskupená kapela při akustickém setu je ideální, každej na každýho vidí, má oční kontakt, může dělat ksichty a vůbec se zajímavě bavit.
Na šatně jsme mocně fandili Radkovi Štěpánkovi v zápase č.2 proti Ferrerovi. Začátek koncertu byl domluven na 21:30, ale klub se naplnil po okraj brzy a tak jsme začali o chvilku dřív. Tak těsný kontakt s publikem jsme ještě neměli! A hlavně všichni poctivě pařili, byla to jízda a kapele to bylo hodně příjemný. V publiku jsme poznali i velmi častého dopisovatele do guestbooku, Sukiho. Celý koncert byl opravdu perfektní, ze strany publika naprosto jednoznačně!
Přidávali jsme nakonec dvakrát, došlo i na Rozárku. Nově jsme zařadili i STROMY, kde bychom rádi trochu pomohli Klánovickému lesu u Úval, aby ho zbohatlíci pro svou zhýralou a nenažranou touhu hrát golf nepokáceli...
Po koncertě jsme dokoukávali tenis, opět to mělo špatný konec a po půlnoci 1.dodávka odjížděla.
Michal řídil svědomitě a těch téměř 400km v mlze dal. Za povšimnutí stojí fakt, kolik nejmodernějších vozidel různých značek vyrábějí bez blinkrů! Nebo je jen ta prasata, která je řídí, nepoužívají?
Závěrem poděkuju Kamilovi Rudolfovi za pokřtění cd a za perfektní servis v jeho klubu.
3.12. UHERSKÉ HRADIŠTĚ, koncert desátý
Po obhajobě bronzových pozic ve Slavíku jsme jako čerství medailisté vyrazili za slunečného počasí na Moravu.
Ačkoliv byl čtvrtek, dálnice D1 byla docela ucpaná a na Vsočině se objevila mlha. Lezavý chlad a sychravo pak už bylo po oba dny naší mise.
V klubu Mír jsme obsadili malou trojúhelníkovou šatnu, nazvučil nás opět Lojza a pódium Franta. Protože do koncertu zbývalo dost času, šli jsme na bar na pivko. Byla tady telka, což mi udělalo radost, protože večer šel zápas Eindhoven-Sparta. Barmani měli v oblibě určitě úplně jiný klub a tak velmi „citlivě“ po 30 minutách přepnuli na Borhyovou a Korantenga, čímž se jednoznačně zařadili mezi polokluky.
V devět jsme začali s produkcí.
Velmi zajímavým a dechberoucím momentem koncertu byl křest. Jako manažerský doprovod se nás tentokrát ujal Michal Thomes. Ten se usídlil s pořadatelem koncertu Víťou Chromkem na baru a jejich verbální spojení bylo natolik silné, že Víťa zapomněl, že bude křtít nové cd. Už to vypadalo, že se křtu ujme náš merchandiser Káďa, ale po minutě vyvolávání Víťa od baru přišel. Neměl s sebou cd. Neměl šampáňo. Chtěl to pokřtít neperlivou vodou, ale viděli jste třeba v kostele kněží, že by křtili vodou z akvárka? Nakonec to zachránil půllitr Plzně a my se opět vrhli k nástrojům.
V první řadě celý koncert poctivě odzpívala naše milá fanynka Anetka, která tu byla s rodiči. Všimli jsme si, že umí komplet slova i z nové desky!
Na pódiu jsme již tradičně končili Alkoholem, kterým jsme posléze pokračovali v baru. Jelikož na nás přišel hlad, vydali jsme se nočním Hradištěm hledat jakési doporučované „hladové okénko“. To jsme sice našli, ale hlady usnulo, takže jsme se dotrmáceli na hotel a (ne)spokojeně usnuli.
25.11. PARDUBICE, koncert devátý
Po krátkém oddechu jsme ve středu zavítali do města perníku (toho ke konzumaci orálně). Nemáme to zas tak daleko, což je někdy pro kapelu fakt fajn.
Prokulatili jsme se džuznama po nově budovaném kulaťáku u klubu Žlutý pes a v prázdném klubíku začali zvukovku, tentokrát opět zvučil Lojza a jeho černobéžový pes, Milan Cimfe byl totiž křtitelem nové desky Living Colours v pražském Lucernabaru.
Po zvukovce jsme zašli na točený a natočení trvalo asi jen deset minut, takže jsme si dali fakt jedno. Na patře klubu spal nějakej chlápek v peřinách, což jsme mu záviděli, přesto, že jsme na něj řvali ať stává, chrápal dál. Byl figurína...
Žlutý pes je klub, kde jsme vystupovali již několikrát a to i v dobách už hodně dávných. Návštěvička byla slušná a tak úderem dvacátéprvní hodiny a šestnácté minuty začal program. Specifikum klubu je, že posluchači „dýchají“ muzikantům takřka do ksichtů, proto je kontakt opravdu velmi osobní. Jak poukázal Vašek, slečny stojící před ním neustále klábosily a v tišších pasážích jej i mírně přehlušovaly :-)
Křtili jsme nové cd a krásnou moudrou mluvou ho divákům představil náš dvorní fotograf, pohodář Venda Šebek, poté postříkal z láhve šampusu všechny, kdo si o to koledovali a set DB opět pokračoval. Vcelku spokojené tempo a nálada koncertu vygradovala námořnickým chorálem publika a tradičním pořváváním alkohol, přítel alkohol.
Pardubice ten den porazily v hokeji Zlín a tak nad městem perníčků zavládla spokojená noc.
21.11. CHODOV, koncert osmý
V sobotu jsme se kolem jedenácté museli vyporoučet z hotelu a vyrazili na další štaci. Protože do koncertu bylo daleko, zaskočili jsme ještě do Karlových Varů. Po troše blouděníčka jsme přijeli do chodovského kulturáku. Musím napsat, že nás hodně překvapilo, jak luxusní kulturák v tomhle městečku mají! Dokonce tu sídlí regionální TV.
Nahrnuli jsme do sebe chutné řízečky a odebrali se zvučit. Za prosklenými dveřmi už se tísnili nedočkaví fanoušci, přišli opravdu včas a sál se velice rychle zaplnil, takže koncert mohl začít už ve 20:20h.
Lidi byli opravdu perfektní, kolikrát mně během koncertu napadne, že podobnou diváckou kulisu by zasloužila i naše fotbalová liga, ale kam se na fotbale hrabou lidi na naše fanoušky!!! Dav pěl z plna hrdla, Štěpán opět předcvičoval a publikum nadšeně spolupracovalo.
Křest tentokrát obstaral Ital, náš dávný kamarád, místní hudební nadšenec a organizátor koncertů.
Skvělé to včera v Chodově bylo! Díky!
Teď si 3dny odfrknem a pojedeme do Pardubic. Kdo chce naši kapelu podpořit, ať zahlasuje do Slavíka, třeba se dočkáme společné radosti! Přímý přenos je příští sobotu na Nově!
20.11. AŠ, koncert sedmý
Přátelé, když jsme vyjížděli na západočeskou misi, ještě jsme netušili jak netradiční a dobrodružné zážitky nás čekají.
Opět vládlo pěkné, slunečné počasí,ale cesta do Aše byla nekonečná, holt pátek, mraky aut. V Aši jsme mimochodem do předvčerejška nikdy nehráli. Již za tmy jsme dorazili ke klubu Klubíčko. Trošku nás zaskočila šatna a její rozměry, přeci jen, naše skvělá kapela pracující po světě čítá 8 hlav, tak jsme v šatničce poskládali alespoň cestovní brašny.
Základní poznatek-majitel Václav i personál neuvěřitelně milí!!! Klubík prý vyprodaný, takže ideální konstelace.
Nazvučili jsme se a odjeli na chvilku do hotelu, v půl desáté jsme přímo z dodávky nastoupili na pódium,kam jsme se prodrali davem a spustili show. Lidi perfektní, nálada super, přísun piv na pódium nekonečný. Pak se to stalo. Klubvedoucí Václav nám pokřtil cédeso a v ten moment nějakej fakt velkej debil pustil mezi lidi pepřák. Dav začal šíleně kašlat a opouštěl klub směr čerstvý vzduch. Po pár vteřinách dorazila dávka i na pódium a chrchlat začala i kapela. Dýchat přes ručník nebo triko bylo k ničemu. Mně osobně rozchrmlal pepřák že jsem si až ublinknul.
Co to musí být za ubožáčka, že mu stojí za to zaplatit vstupné a pak nadšeným posluchačům zkurvit vystoupení oblíbené kapely? V dnešní době chřipek možná geniální tah, nechat lidi prskat na sebe, takové urychlení šíření epidemie stojí za povšimnutí.
Bohužel pro tohoto pepřového grázlíka a bohudík pro všechny se žádný katastrofický scénář nekonal. Mejdan se rozjel před klubem a byl to parádní zážitek pro všechny. Odehráli jsme koncert opravdu ortodoxně akusticky bez aparátu, bez mikrofónů venku před klubem. Velmi netradiční, ale o to skvělejší zážitek! Na to, že nějakej pablb záškodničil si už nikdo nevzpomněl! Krásný večírek vygradoval Alkoholem a svěrákouhlířovským Není nutno, že takhle perfektní zakončení koncertu je potřeba probrat u sklenky, je jasné. Díky Klubíčku, díky ašákům, byla to bomba!
18.11. TÁBOR, koncert šestý
A teď vám musím napsat, jak se vlastně dostáváme na koncerty.
Je to zcela překvapivě autem! Právě tak jsme jeli do Tábora, bylo hezký počasí a teplo, takový hodně pozdní babí léto. Ale přeci jen k té dopravě.
Jezdíme dvě nezávislé (dopravně) party, jedna má jako nástupní místo Český Brod, kde u kanceláře Ameba Production je sběrné místo. Do Volkswagenu tady nastupuje manažer Fořťák, náš merchandiser Káďa, Adam a já, krabice s trikama, cédesama, húsle a fňukny, notebook. Aby byla dodávka vyvážená a využita její přepravní kapacita, zajíždíme někdy do Úval, kde nastupuje Vašek a jeho kytary.
Druhým sběrným místem jsou Úvaly, areálek U špinavců. Tady náš zlatý a moc hodný technik Bambix přistavuje velkokapacitní dodávku, kam se stěhují aparátky, nástroje dalších členů kapely a těmi jsou Prochajda, Mára, Štěpán, Jack. Jurdik bydlí na Vysočině a většinou dojíždí sólo. Cestou se k nám připojuje zvukař Milan Cimfe, nebo jeho alternace Lojza s pejskem.
Tak a teď už to víte, jak ten Bill vlastně jezdí! :-)
V táborském Miléniu jsme již hráli několikrát, naposledy loni, ale akusticky tuším maximálně podruhé. Poprvé na akustické šňůře zvučil Milan Cimfe (zajišťoval zvukově koncert pro Václava Havla). Zvukovka proběhla fakt příjemně, sál pěkně hrál a kapela i zvukař byli spokojení.
Ve 21:15 propukla show, kterou již tradičně otevřela Šibenice. Na koncertě zaujala mimo jiné velmi zdařilá moderátorská práce Vaška. Několik zvukově i významově zvláštně propojených slov znělo jako netradiční dadaistická báseň.
Zhruba v polovině koncertu jsme pokřtili nové album. Hlavním křtitelem byl Péťa Přívozník,zvukař,jezdec na motorce, dobrodruh a hodný kluk, spolu se svým synkem. Bouchlo se šáňo, pár rychlejch bublin do rypáku a hrálo se dál.
Kapela dokončila set hitem Co když se pes vrátí a zapadla na moment do šatny, než dav vyvolal umělci zpátky a tak se přidávalo Malování, opět ve výtečném podání posluchačů, Bohužel, Námořnická (novinka), Rozárka a vše opět dokončil Alkohol.
Asi za hodinku jsme se poskládali opět do našich dodávek, které nás dopravily do našich krásných domovů.
16.11. BROUMOV, koncert pátý
Dalším zastaveníčkem na akustické šňůře bylo příhraniční městečko Broumov s velmi pěkným náměstím. Koncertní sálek místního kulturního domu sice nevyniká bůhvíjakou akustikou, ale i tak místní fanoušci dorazili v počtu více než skvělém. Při sborovém zpěvu Malování naskakovala husí kůže, jak sál zapěl! Nádhera. Během večera došlo na křest nového CD a role se ujal Jarda Špulák, hudební publicista, spisovatel (autor většiny minipovídek na nové desce), místní hudební patriot. Nesmím zapomenout poděkovat také klukům z Imodia! Koncert poměrně rychle uplynul, nacpali jsme se řízků, nazunkali pár Plzní a svištěli zas domů.
Děkujeme broumovákům!
Dnešní sváteční den je pro kapelu oddychový, zítra jedem za Honzou Žižkou do Tábora! :-)
15.11.2009
Ahoj kamarádi, asi před čtvrthodinou jsem vypadnul z dodávky, která mně a zbytek kapely dopravila z prvních podzimních akustických štací domů. Začnu netradičně pozpátku.
Takže: Kolem druhé hodiny ranní (dnes) se banda Divokýho Billa potkala na benzínové pumpě s kamarády z Levellers, kteří rozdávali radost v Berouně. Pro ně to byl jediný koncert v ČR a mířili do Maďarska. Pokecali jsme si, dali pivko a ještě víc utužili naše kamarádství, ještě teď mně to dojímá to naše dostaveníčko na půl cesty! Jeremy (basák Levellers), jak asi už víte, vykreslil naše postavičky na booklet nového CD „Mlsná“. Poděkovali jsme mu, rozloučili se a pokračovali dál, my do postelí a Levellers do Budapešti.
A teď už chronologicky. Ve čtvrtek jsme otevřeli naši podzimní akustickou tour v olomouckém U-Klubu. Tak jako se fotbalista zkraje sezóny zastřeluje, tak se kapela „zahrávala“ před skvělou návštěvou a myslím, že nezklamala. Staré osvědčené kousky prokládala novinkami, na které publikum skvěle regovalo! Ač my v Olomouci hosté, začali diváci nadšeně fandit hostujícímu DB a koncert plynul v perfektním tempu až do svého vyvrcholení, které obsatarala novinka „Námořnická“ a klasika v podání DB-Alkohol.
V pátek jsme zajeli s naší osvětovou hudbou do Krnova. Krásný město, krásný místo, pěknej, nově upravenej klub. Tady jsme ještě niky nehráli! A ten den byl naplánovaný dvoják! Koncert byl vyprodán a tak jsme přidávali ještě jedno vystoupení. Na začátek turné ostrý křest! Voláme- Krnov olé!!!
Dnes, vlastně již včera, jsme zakončili moravskou úvodní misi ve Zlíně v Masters of Rock klubu. Uvolněná atmosféra v místním podniku nás dostala! Z nového CD zazněla většina písniček, oprášili jsme letité songy, publikum si nadšeně zazpívalo Malování a konec obstarala Rozárka s Alkoholem.
Děkujeme U-Klubu, Kofole music baru a Masters of Rock baru za pozvání a těšíme se na vás na dalších štacích našeho podzimního akustického turné! Sledujte náš web, novinky, ohlasy, echo atd.
A kupujte naše nové CD Mlsná“.!!!!!!
Pecan
